Neplacené volno u zaměstnance

Kdy se poskytuje v zaměstnání neplacené volno? Jak zažádat o neplacené volno? V následujícím článku se podíváme také na neplacené volno z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Kromě placeného volna má každý zaměstnanec nárok i na neplacené volno. Neplacené volno dělíme na volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona (např. svatba, narození dítěte, návštěva lékaře, stěhování, všechny důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb.)a volno, které schvaluje zaměstnavatel na základě dohody (např. dlouhodobý pobyt zaměstnance v zahraničí, sezónní práce nebo z důvodu péče o dítě).

Jak zažádat o neplacené volno

Pokud chce zaměstnanec neplacené volno, musí svému zaměstnavateli předložit žádost, o volno požádejte písemně. Následně požadujte písemné vyjádření zaměstnavatele o schválení či neschválení vaší žádosti, aby se předešlo případným nedorozuměním. Pokud to váš zaměstnavatel schválí, můžete čerpat neplacené volno i ve zkušební době. Neplacené volno vždy vychází ze vzájemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, délka není omezena, opět závisí na dohodě.

Neplacené volno a sociální a zdravotní pojištění

Z neplaceného volna nevzniká zaměstnanci nárok na mzdu nebo náhradu mzdy, odvody na sociální pojištění a daň z příjmů jsou tedy nulové. Naopak zdravotní pojištění se musí vždy platit. Zdravotní pojištění musí mít každý zaměstnanec měsíčně odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu: 13,5 % z  minimální mzdy. V roce 2024 činí minimální měsíční mzda 18 900 Kč a minimální měsíční zdravotní pojištění je 2 552 Kč.

Pokud hrubá mzda v měsíci, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, je vyšší než minimální mzda, nemá neplacené volno žádný vliv na odvod zdravotního pojištění. Výše zdravotního pojištění je stanovena dle skutečně odpracovaných dnů. Pokud je hrubá mzda za skutečně odpracované dny nižší než minimální mzda, tzn. minimální vyměřovací základ není dodržen, neplacené volno má vliv na odvod zdravotního pojištění. V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden tzv. dopočet, aby byl dodržen minimální vyměřovací základ. Pokud zaměstnanec čerpá neplacené volno po dobu celého kalendářního měsíce, nebo po delší dobu musí platit zdravotní pojištění plně sám. Po dobu neplaceného volna je pojištěnec nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za něj hradí zaměstnavatel. Jakým způsobem zaměstnanec danou částku zaměstnavateli uhradí, je na dohodě mezi oběma stranami. Zároveň se neplacené volno přesahující kalendářní měsíc nepovažuje za dobu pojištění z pohledu starobního důchodu.

Neplacené volno po skončení rodičovské dovolené

Nejčastější případ, kdy zaměstnanec žádá o neplacené volno je po skončení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte nebo z důvodu péče o dítě. V tomto případe existuje jediná výjimka, kdy při neplaceném volnu není odváděno zdravotní pojištění zaměstnancem, ale místo toho státem.

Žádosti zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna do čtyř let věku dítěte zaměstnavatel však nemusí vyhovět a může zaměstnance vyzvat, aby po skončení rodičovské dovolené buď nastoupil do práce, nebo ukončil pracovní poměr. V případě, že zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna vyhoví, není povinen zaměstnanci po návratu z neplaceného volna garantovat pracovní místo a zaměstnanec zároveň po dobu čerpání neplaceného volna není chráněn před jednostranným rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele tak, jako když čerpá rodičovskou dovolenou.