Účetnictví v cizí měně
Novelou zákona o účetnictví byla zavedena možnost vést účetnictví i v jiné měně než v českých korunách. Změna se týká jen subjektů, které vedou podvojné účetnictví. V článku se zaměříme na možnost využití takzvané funkční měny, která je dobrovolností nikoliv povinností účetní jednotky.
Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí a podniká. Kritéria pro stanovení funkční měny uvádí IAS 21 (Dopady změn směnných kurzů cizích měn).
Základní kritéria dle IAS 21 při určení funkční měny jsou:
- Zvážení měny, která nejvíce ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb účetní jednotky a země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují prodejní ceny zboží a služeb.
- Posouzení měny, která nejvíce ovlivňuje osobní náklady, náklady na materiál a ostatní náklady vynaložené na prodej zboží nebo služeb. Je potřeba, aby byla zvolena měna, která nejvíce odpovídá definici funkční měny.
Přechod na jinou funkční měnu
Přechod na jinou funkční měnu, než je česká koruna, je možný, ale jakmile se jednou změní měna na cizí funkční měnu, tak opětovná změna na jinou funkční měnu nebo zpět na českou měnu je možná pouze v případě, že se změní ekonomické prostředí podniku. Tento přechod je potřeba detailně popsat v příloze k účetní závěrce, kde účetní jednotka popíše důvody přechodu na cizí měnu. Změnu funkční měny lze provést vždy jen k prvnímu dni účetního období. Účetnictví lze vést pouze v těchto 3 cizích měnách: Euro, Dolar, Britská libra. Výhodou přechodu na cizí měnu je eliminace kurzových rozdílů.
Při přechodu na funkční měnu je účetní jednotka povinna přepočíst údaje za minulé účetní období obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období. Údaje ve výkazu zisku a ztráty za minulé účetní období lze přepočítávat průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu vedlo k významným odchylkám.
Daňové přiznání a odvody
Daňová přiznání musejí firmy stále vyplňovat v českých korunách. Také účetní jednotky mají povinnost hradit daně (daně z příjmů, daň z přidané hodnoty) v české měně. Do budoucna by ale měly mít možnost účetní jednotky hradit daně v jejich funkční měně. Další nevýhodou je, že účetní softwary nemusí být schopné s funkční měnou správně pracovat.