Co je dobré vědět o ukončení pracovního poměru?

Pracovní poměr může skončit několika způsoby. V následujícím článku se dozvíte, jakými způsoby lze ukončit pracovní poměr a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele po skončení pracovního poměru.

Pracovní poměr může být v souladu s ustanovením § 48 zákoníku práce rozvázán jen:

• dohodou,
• výpovědí,
• okamžitým zrušením,
• zrušením ve zkušební době.

Rozvázání pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, ale i zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí mít vždy písemnou podobu. Dokument musí být vždy doručen druhé straně.

Rozvázání pracovního poměru dohodou

Tuto možnost upravuje § 49 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen uvést v dohodě důvody, které vedly k rozvázání pracovního poměru, pokud ho o to zaměstnanec požádá. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

Výpověď dána zaměstnavatelem/zaměstnancem

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce. Zaměstnanec může podat výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a musí činit alespoň 2 měsíce.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Zaměstnavatel může okamžitě ukončit pracovní poměr, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu na dobu alespoň 1 rok nebo pro trestný čin spáchaný na pracovišti na dobu nejméně 6 měsíců. Dále také, pokud zaměstnanec soustavně hrubě porušuje právní předpisy vykonávané práce, např. užívání alkoholu na pracovišti, úmyslné poškození majetku zaměstnavatele. Zaměstnavatel nikdy nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem, který čerpá rodičovskou dovolenou.

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr ve chvíli, kdy mu zaměstnavatel 15 dní po termínu splatnosti mzdy mzdu nevyplatí. Případně, pokud má lékařským posudkem potvrzeno, že již práci nesmí vykonávat a zaměstnavatel mu neumožní výkon jiné vhodné práce.

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Zkušební doba je specifikována v § 35 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než:

1. 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
2. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební  době  z  jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Každému zaměstnanci náleží zákonná ochrana i ve zkušební době, a to v situaci, kdy se ocitne v dočasné pracovní neschopnosti (v současné době v karanténě). Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr zaměstnance v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Povinnosti zaměstnavatele po skončení pracovního poměru

• vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list),
  
• vydat zaměstnanci výstupní list,
  
• vydat zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
  
• sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění,
  
• vydat zaměstnanci na jeho žádost potvrzení pro Úřad práce ČR o průměrném výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti,
  
• odeslat evidenční list důchodového pojištění,
  
• do osmi dnů ohlásit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení pracovního poměru a do 15 dnů oznámit tuto skutečnost místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení,
  
• do jednoho týdne oznámit soudu nebo soudnímu exekutorovi, který nařídil výkon soudního rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo exekuci, popř. do osmi dnů oznámit správnímu úřadu, který nařídil úřední exekuci, že zaměstnanec přestal u zaměstnavatele pracovat. Současně zaměstnavatel musí zaslat vyúčtování provedených srážek.