Účetní závěrka

• Závěrka je konečným obdobím účetnictví a představuje sestavení účetních výkazů.
• Účetní práce zahrnují běžné účetní zápisy podle účetních dokladů, přezkoušení jejich správnosti, uzavření syntetických účtů na závěrkové účty.
• Povinnost účetní závěrky a druhy závěrek vyplývají ze zákona o účetnictví a také ze zákona vychází ověřovací povinnost. Ověřuje ji auditor a to při splnění některých kritérií.

            - aktiva větší jako 40 000 000,-

            - obrat větší jako 80 000 000,-

            - více jako 50 zaměstnanců

U akciové společnosti stačí splnit pouze jedno kritérium a u ostatních PO alespoň 2.

DRUHY VÝKAZŮ

1) rozvaha

2) výkaz zisku a ztrát

3) příloha

1) Rozvaha

• obsahuje informace o stavu a struktuře majetku, závazků a o vlastním kapitálu, tedy o

aktivech a pasivech účetní jednotky. Označování podle velkých písmen abecedy a při plném

rozsahu i římskými a arabskými čísly

Brutto: hrubý stav - majetek v PC

Korekce: oprava - oprávky, opravné položky

Netto: čistý stav                  

Brutto - Korekce = Netto

2) Výkaz zisku a ztrát

- informuje o výši nákladů a výnosů, o jejich struktuře a o dosaženém hospodářském výsledku

- je sestaven ke dni závěrky

- je uveden v tisících Kč

- porovnávají se údaje za minulé a sledované období

- druhové členění N a V     Výnosy – římské číslice

                                               Náklady – velkými písmeny

- členění N a V na provozní, finanční a mimořádné

3) Příloha

– nemá závaznou jednotnou formu, ale je stanoveno, co musí obsahovat.

 Rozsah –        plný (má auditora)

                        Snížený (kdo nemá auditora)

Části:  

a) Obecné údaje o účetní jednotce – název, právní forma, sídlo, počet zaměstnanců,  úvěry, předmět podnikání.

b) Informace o použitých metodách

- způsob pro účtování zásob (A, B)

- metoda odepisování

c) Doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztrát - jaké tvoříme rezervy

d) Součástí přílohy mohou být nepovinné výkazy = doplňující výkazy (nejsou dané  formou)

CASH FLOW

• součástí přílohy
• kolik měla firma peněžních prostředků na začátku období, nač je vydala, kolik jich přibylo a z jaké činnosti a jaký je jejich konečný stav
• rozlišují se peněžní toky kladné a záporné
• slouží přehled o peněžních tocích, který je rozvedením položky peněžní prostředky v rozvaze
• jeho účelem je získání informací o příjmech a výdajích peněžních prostředků za určitý časový interval

• důvodem sestavování je rozdíl mezi příjmy a výnosy, náklady a výdaji
• upravuje výnosy a nálady nepřímou metodou (nepeněžní operace) na skutečné příjmy a výdaje

-          nepeněžní operace – odpisy, opravné položky, apod.

-          změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu – zásoby, pohledávky, závazků, časové rozlišení

-          položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností

- příjem = kladný tok                                  

- výdaj = záporný tok

+ A      - peněžní tok

- A       + peněžní tok

+ P      + peněžní tok

- P       - peněžní tok

            - výkaz cash flow se sleduje (má 3 části)

                                               - provozní – základní výdělečná činnosti

                                               - investiční – pořízení a prodej dlouhodobého majetků, poskytnutí
                                                                      D úvěru

                                               - finanční – změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a

                                                                   dlouhodobých, popř. i krátkodobých závazků

            cash flow sleduje:  - stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

                                               - tvorbu peněžních prostředků podle jednotlivých činností

                                               - užití peněžních prostředků podle jednotlivých činností

                                               - stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci uvažovan. obd.

                                               - celkový peněžní tok za sledované období

přehled o změnách vlastního kapitálu

- podává informace o zvýšení nebo snížení VK (ZK, fondy, zisk) mezi 2 rozvahové dny

- samostatný výkaz, je součástí přílohy, nemá danou formu, je v pravomoci ÚJ

- sestavuje se za minulé období (2007), uvádí se srovnatelné údaje za předchozí období (2006)

- musí se připojit komentář, vysvětlivky, kde budou konkrétní důvody pohybu u jednotlivých
   složek vlastního kapitálu

DRUHY ZÁVĚRKY           

1) řádná – sestavuje se zpravidla k poslednímu dni běž. účetního období, což bývá 31. 12.

2) mimořádná – sestavuje se v mimořádných situacích (likvidace, krádež…apod)

3) mezitímní – provádí se v průběhu účetního období. Nedělá se při ní                       

                         inventarizace a neuzavírají se účetní knihy

VÝROČNÍ ZPRÁVA

• dělá ji povinně účetní jednotka s auditorem a nemá stanovenou formu
• má reprezentativní charakter
• musí obsahovat:      

- obecné údaje

- vývoj společnosti (pozitivní a negativní zprávy)

 - plány do budoucího roku

 - informace o skutečnostech, které nastaly po dni účetní závěrky

 - informace o výzkumu a vývoji

 - vyjádření auditora

• musí být zveřejněna -  v listárně OR a doba uložení je do konce následujícího úč. Období

PŘÍKLAD NA ÚČETNÍ ZÁVĚRKU

FINANČNÍ ANALÝZA

-          rozbor a výsledek hospodaření účetní jednotky

-          rozbor rozvahy

-          rozbor výkazu zisku a ztráty

-          rozbor rozvahy a výkazu zisku a ztráty pomocí poměrových ukazatelů mezivýkazových

ukazatele:

1. absolutní
   - údaje přímo získané z účetních výkazů, jež vyjadřují
   a) stav k určitému okamžiku (většinou k 31.12.)
   b) objem za určité období (z výkazu zisku a ztráty za účetní období)
    
2. rozdílové
   - získají se rozdílem dvou absolutních údajů
   a) přírůstek či úbytek jednotlivých aktiv či pasiv
   b) přírůstek či úbytek nákladů, výnosů a výsledku hospodaření
   
    
3. poměrové
   - získají se podílem dvou absolutních údajů
   a) likvidita
               - vyjadřuje schopnost firmy hradit splatné závazky
               - výpočet: oběžná aktiva / krátkodobé závazky
   b) rentabilita
               - schopnost podniku dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu
               - výpočet:        - R celkových aktiv:  zisk / celková aktiva
                                      - R vlastního kapitálu:  zisk / vlastní kapitál
                                      - R nákladů:  zisk / náklady
   c) aktivita
               - měří, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy
               - výpočet         - U obratu celkových aktiv:  roční tržby / celková aktiva
                                      - U doby obratu zásob:  průměrná zásoba / JDS
                                      - U doby obratu pohledávek:  průměrná zásoba / denní tržby na FA

metody a využití jejich výsledků:

- srovnáním v čase                - vytvoření časové řady jednotlivých skupin ukazatelů a zkoumání
                                                 vývojových trendů (vývoj firmy)

- srovnáním v prostoru        - srovnání skutečně dosažených hodnot s plánovanými

- srovnání s plánem              - porovnání skutečně dosažených hodnot s plánovanými

- srovnání expertem              - na základě jeho subjektivní představy, jaké by měly být optimální
                                                 hodnoty ukazatelů v dané firmě

- postup při FA

1.      výpočet ukazatelů

2.      hodnocení vypočtených ukazatelů

3.      návrhy na opatření

- výsledky FA jsou určeny:   

• řídícím orgánůmfirmy
• peněžním ústavům
• finančním úřadům
• akcionářům
• dodavatelům, odběratelům