Účtování neziskových organizací, 2. díl – nestátní neziskové organizace

Nestátní (soukromé, nevládní) neziskové organizace jsou zřizovány občany. Účtování je upraveno zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., provádí se také dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Představíme si vybrané druhy nestátních neziskových organizací a podíváme se na účtování dotací.

Činnost neziskových organizací bývá obvykle podporováná různými dárci, dotacemi a příspěvky, případně vedleší podnikatelskou činností. Většina nestátních neziskových organizací může podnikat, ale pouze v rámci vedlejší činnosti. Základní podmínkou vytváření zisku ve vedlejší činnosti NNO je její následné využití ve prospěch hlavní činnosti. Známé jsou následující formy neziskových organizací:

Spolek

Spolek  je založen přijetím stanov a vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Spolek mohou založit nejméně 3 osoby vedené společným zájmem, které se dohodnou na znění stanov (členové mohou být fyzické i právnické osoby). Povinné části stanov nalezeme v § 218 občanského zákoníku. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Právní úpravu spolků najdeme v občanském zákoníku v § 214 – 302.

Ústav

Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti a vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Povinné náležitosti zakládací listiny najdeme v § 405 občanského zákoníku. Ústav nemá členy, z tohoto důvodu je více vhodný pro organizace, které se soustřeďují na poskytování služeb. Služby musí být každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek (není možné stanovovat odlišné ceny za stejnou službu pro různé skupiny obyvatel). V ústavech je osobní a majetková složka propojena, tím se odlišuje od spolku, který je založen pouze na osobní složce.

Politické strany a politická hnutí

Řídí se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Politické strany ani politická hnutí nemohou provádět podnikání v hlavní ani ve vedlejší činnosti. Musí se registrovat na Ministerstvě vnitra ČR. Návrh na registraci předkládá nejméně tříčlenný přípravný výbor, je potřebné doložit stanovy a petici alespoň 1 000 občanů, kteří požadují, aby strana a hnutí vznikly.

Fundace

Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. Známé jsou 2 druhy fundací: nadace a nadační fondy.

Nadace

Představují účelová sdružení majetku. Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina (§ 310 občanského zákoníku) nebo pořízení pro případ smrti (§ 311 občanského zákoníku). Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob, její důležitou podmínkou je, že výše jmění musí odpovídat částce aspoň 500 000 Kč.

Nadační fondy

Nadační fondy se také zakládají nadační listinou. Na rozdíl od nadací, nadační fond nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nezřizuje nadační jmění. Mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Veřejná vysoká škola

Řídí se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Hlavní činnosti veřejné vysoké školy jsou vzdělávací a tvůrčí činnosti.

Mezi nestátní neziskové organizace také dále patří obecně prospěšné společnosti (mohli vznikat pouze do 31. 12. 2013), registrované církve a náboženské společnosti, veřejné výzkumné instituce, veřejné nezisková ústavní zdravotnická zařízení, honební společenstva. České účetní standary č. 401 až 414 jsou klíčové pro všechny neziskové organizace, jejichž hlavním předmětem není podnikání a které účtují dle vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Co je specifické pro účtování dotací neziskových organizací?

Při dotacích je důležité znát účel, pro který byla dotace získána. O dotaci se účtuje až v okamžiku, v kterém se proces schvalování dotace dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné. Přijatí dotace lze rozlisovat následovně:

• přijatí dotace na provozní činnost účetní jednotky = účet 691 na straně DAL

• přijatí dotace na pořízení investičního majetku = účet 901 (vlastní jmění) na straně DAL

nárok na dotaci = účtuje se na vrub účtu 346 (Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem) nebo 348 (Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků)

Příjem finančních prostředků na bankovní účet se účtuje současně s předpisem dotace. Kromě toho příjemce dotace má povinnost předkládat přehled o čerpání konkrétní dotace. Pokud peněžní prostředky z poskytnuté dotace nebyly vyčerpány, musí je příjemce vrátit poskytovateli dotace. Můžeme to vidět na následujícím příkladu: 

Odpisování majetku financovaného z dotace

V případě nestátních neziskových organizací účetní metody odpisování se stanoví podle § 38 a § 39 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Při odepisování takového majetku se odpis provádí z celkové pořizovací ceny, ale poměrná část odpisů připadající na dotaci současně zvyšuje jiné ostatní výnosy (649). Pokud je majetek financován z dotace v plné výši, tak se odpisy se rovnají výnosem.

Praktický příklad:

Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku je 200 000 Kč. Společnost získala dotaci ve výši 150 000 Kč a zbylá část byla uhrazena z vlastních zdrojů společnosti. Životnost majetku je 5 let. Zaúčtujte a stanovte roční odpis a poměrnou část odpisů.

Odpis v 1. roce se určí: 200 000 Kč/5 let = 40 000 Kč

Poměrná část odpisů z dotace se určí: 0,75 (protože dotace činí 3/4 z celkové ceny) * 40 000 Kč (odpis) = 30 000 Kč

Následující díl bude opět zaměřen na nestátní neziskové organizace a jejich specifické účtování.