Zrušení karenční doby u nemocenské

Novelou zákoníku práce č. 32/2019 Sb. se ruší karenční doba, která byla zavedena v roce 2008 a to s účinností od 1. 7. 2019. První 3 dny nemoci se budou zaměstnancům proplácet. Současně se mění i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Dosavadní úprava

Co se rozumí pod pojmem karenční doba (čekací doba)? Je to pevně stanovená doba, která musí uběhnout, aby nastala právní skutečnost, jež by se stala dříve. Jako karenční doba jsou označovány první 3 dny (nejedná o kalendářní dny, ale o ty dny, které by pro zaměstnance byly pracovními) trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy podle § 192 zákona č. 262/2006 Sb. Za první 3 dny, které strávíte na dočasné pracovní neschopnosti, nedostanete žádnou finanční náhradu mzdy. Od 4. do 14. dne Vám zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy, od 15. dne přichází na řad stát, který vyplácí nemocenskou dávku.

Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem má výši 60 % průměrného výdělku se stanovenými redukčními hranicemi (§ 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.). V roce 2019 se:

• z částky do 190,75 Kč se počítá 90 procent,
• nad částku 190,75 Kč do částky 286,13 Kč se počítá 60 procent,
• nad částku 286,13 Kč do částky 572,25 Kč se počítá 30 procent,
• k částce nad 572,25 Kč se nepřihlíží. 
  

Velké množství zaměstnanců si nemohlo dovolit ztrátu výdělku, proto chodili do práce i přesto, že byly nemocní nebo zvolili variantu čerpání řádné dovolené. Výjimka: karenční doba se netýkala nařízené karantény (lidé dostávali peníze hned od začátku pracovní neschopnosti).

Nová úprava

Podle novely Zákoníku práce č. 32/2019 Sb., zaměstnanec bude mít při vzniku pracovní neschopnosti v prvních 14 kalendářních dnech nárok na náhradu mzdy od prvního dne neschopnosti.  Do prvních 3 dnů se zaměstnancem počítá maximálně 24 hodin naplánovaných směn. Výše uvedený výpočet náhrady mzdy za pracovní neschopnost se nemění oproti stávajícímu způsobu výpočtu. V okolních zemích jsou bez karenční doby státy jako Německo, Polsko, Slovensko.

Novela zákona se dotkne všech zaměstnavatelů, další novinkou je, že se současně mění i zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a snižuje se odvod pojistného na nemocenské pojištění a to o 0,2 procentních bodů (z 2,3 % na 2,1 %). Celkový odvod zaměstnavatele na sociální zabezpečení se tím pádem sníží z 25 % z vyměřovacího základu na 24,8 % z vyměřovacího základu. Základ daně podle § 6 ZDP se u zaměstnanců určí jako příjem navýšený o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Základ daně již nebude ve výši 134% z hrubé mzdy, ale 133.8 % (24,8 % sociální pojištění + 9 % zdravotní pojištění).

Jak postupovat v případě nemocí na přelomu června a července 2019? V případě, že dočasná pracovní neschopnost bude uznána před datem 1. 7. 2019 (např. 30. 6. 2019), bude se ještě postupovat podle dosavadních právních předpisů, což znamená, že se uplatní karenční doba.

Avšak konec karenční doby se nebude týkat každého. Novela zákoníku se nedotkne osob samostatně výdělečně činných. Pokud OSVČ bude v pracovní neschopnosti, první 14 dnů ji nenáleží žádná náhrada (na náhradu mzdy nemá nárok, musely by platit samy sobě), a to ani v současnosti a ani od 1. 7. 2019. Od 15. dne nemoci pak má nárok na nemocenské dávky jen ta OSVČ, která se účastní dobrovolného nemocenského pojištění. Změna, která se týká i OSVČ je snížení odvodů z 2,3 na 2,1 %.

Důležité je myslet na to, že nemocenskou musí vždy schválit lékař (zatím stačí papírovou formou). Avšak od 1. 1. 2020 můžeme počítat se zavedením elektronických neschopenek, které spustí Česká správa sociálního zabezpečení.