Zdanění a účtování kryptoměn

V současnosti se setkáváme s novými moderními technologiemi a digitalizací. Fenoménem 21. století jsou právě digitální měny, článek je zaměřen na daňové a účetní hledisko digitálních měn (kryptoměn).

Dle vyjádření ČNB kryptoměny nejsou oficiální měnou (nejsou bezhotovostním peněžním prostředkem a nelze je jako peněžní prostředek evidovat). Kryptoměna je digitální měna (digitální aktivum), založená na decentralizovaném systému. Decentralizované kryptoměny nepodléhají žádné bance ani žádnému úřadu. Nejpopulárnějším představitelem kryptoměn je Bitcoin. Na principu Bitcoin vzniklo množství dalších kryptoměn, např. Ripple, Litecoin, Ethereum…

Předmětem zdanění je příjem z prodeje kryptoměny -  daní se směna kryptoměny na fiat, směna za jinou kryptoměnu nebo pořízení zboží či služeb. Příjmy z prodeje kryptoměn jsou klasifikovány jako jakýkoliv jiný příjem z prodeje. Zákony však rozlišují příležitostnou a soustavnou činnost (opakovanou, výdělečnou činnost). Sazba daně při zdaňování kryptoměn činí u fyzických osob 15%, u právnických osob se využívá vyšší sazba daně - 19%. 

Těžba kryptoměn u fyzické osoby

Pokud kryptoměny těžíte (kontrolujete a potvrzujete transakce v síti), jedná se o soustavnou činnost provozovanou samostatně – fyzická osoba je povinna založit si volnou živnost.  Zdanitelný příjem nevzniká při těžbě kryptoměny, ale až při jejím prodeji, příjem bude zdaněn v rámci podnikatelské činnosti dle § 7 ZDP (fyzická osoba může využít skutečné nebo paušální výdaje - 60% z příjmů). 

Obchodování s kryptoměnou u fyzické osoby

Pokud obchodujete s kryptoměnou, je třeba rozlišit, zda se jedná o soustavnou nebo příležitostnou (jednorázovou) činnost:

• využíváte  kryptoměny v rámci prodeje zboží a služeb, jedná se o soustavnou činnost, proto příjem bude zdaněn stejným způsobem jako těžba dle § 7 ZDP
• spravujete vlastní majetek a kryptoměny nevyužíváte v rámci prodeje zboží/služeb, nejedná se o podnikání, proto příjem bude zdaněn dle § 10 ZDP (ostatní příjmy)

Jak zdanit kryptoměny podle § 10 ZDP

Dílčí základ daně dle § 10 ZDP je rozdíl příjmů a výdajů (typicky nákup a prodej max. 2 x ročně). Nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Jak určit daňové výdaje? Kromě uplatnění skutečných výdajů, máte na výběr ze dvou následujících metod:

• FIFO metoda (first in, first out metoda) - podstata této metody spočívá v tom, že nejprve prodáte tu část, kterou držíte nejdéle
• Vážený aritmetický průměr -  podstata této metody spočívá v tom, že spočítáte všechny nákupní ceny a následně podělíte celkovým množstvím, na závěr se výsledek ještě vynásobí počtem prodaných Bitcoin

Příklad: nákup prvního Bitcoinu se uskutečnil za 120 000 Kč, druhého za 80 000 Kč a třetího Bitcoinu za 70 000 Kč. Následně 2 Bitcoiny byli prodány (1 BTC za 200 000 Kč).

Řešení:

FIFO metoda 

výdaje na 2 BTC = 120 000 + 80 000 = 200 000 Kč

Vážený aritmetický průměr

výdaje na 2 BTC = (120 000 + 80 000 + 70 000) / 3 = 90 000 Kč * 2 = 180 000 Kč

V tomto příkladu je pro fyzickou osobu výhodnější FIFO metoda.

Jak zdanit kryptoměnu podle § 7 ZDP?

Pokud kryptoměny zařadíte do obchodního majetku, dílčí základ daně dle § 7 ZDP se určí jako rozdíl příjmů a výdajů (uplatní se náklady na dosažení, zajištění, a udržení příjmu nebo tzv. paušální výdaje). Podle § 7 odst.7 písm.b) se paušální výdaje uplatní jako 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč. Fyzická osoba musí odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Zdaňování u právnické osoby

Těžba kryptoměny, nákup i prodej kryptoměny jsou součástí podnikání právnické osoby. Uplatní se 19 % sazba daně ze základu daně, který dosáhneme úpravou výsledku hospodaření. 

Účtování kryptoměn

Zachycení kryptoměn v účetnictví není v současnosti jednoznačné. Ministerstvo financí vydalo 15. 5. 2018 sdělení k účtování a vykazování digitálních měn, kde se potvrzuje, že česká účetní legislativa neobsahuje konkrétní úpravu způsobu účtování a vykazování digitálních měn. Zároveň v sdělení je doporučeno účtovat a vykazovat digitální měny jako zásobu „svého druhu“ (bez ohledu na odlišné motivy použití digitálních měn), což vede k jejich oceňování ve výši pořizovacích nákladů při nabytí. Vytěžená kryptoměna vlastními silami se eviduje pouze v podrozvaze a ocení se reálnou hodnotou kryptoměny v okamžiku jejího použití. Náklady na těžbu kryptoměny se vykáží v účetních nákladech daného období, v případě fyzických osob jsou odpočitatelnou položkou při výpočtu základu daně. Digitální měny mají povinnost provést jejich inventarizaci k okamžiku, ke kterému účetní jednotka sestavuje účetní závěrku(k datu účetní závěrky se kryptoměna neoceňuje reálnou hodnotou, v účetní závěrce se jedná o kryptoaktiva). V příloze v účetní závěrce se uvedou informace o záměru nabytí a držení digitálních měn. 

Prakticky: pokud se společnost rozhodne hradit své závazky v kryptoměne, účetní musí nastavit způsob účtování podle druhu kryptomajetku, určit si druh kurzu a jeho přepočet na české koruny (podle § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny). Účetní by měla hlavně zaměřit na podkladové materiály, které slouží k samotnému účtování kryptoměn. Podkladovým materiálem může být výpis z elektronické peněženky nebo z blockchainu.