Zdanění příjmů z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů

Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Každá fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy 15% lineární sazbou daně. Výjimkou jsou příjmy ze závislé činnosti, u nichž reálná daňová zátěž činí 20,1% a také nadstandardně vysoké příjmy, které podléhají kromě lineární dani i solidární dani ve výši 7% podle § 16a ZDP. Následující článek navazuje na článek týkající se principu zdanění závislé a samostatné činnosti a zabývá se stanovením dílčího základu daně fyzických osob podle § 8, § 9 a § 10 ZDP.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

Tento druh příjmu plyne z titulu držby finančního majetku. Zdanění příjmů má na starosti převážně plátce příjmů, proto se poplatník zabývá zdaněním těchto příjmů jen ve výjimečných případech.

DZD (§ 8 ZDP) = příjmy (ve většině případů příjmy z kapitálového majetku nelze snížit o výdaje na jejich dosažení)

U těchto příjmů jsou zavedeny následující 2 režimy zdanění:

1. příjmy jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně (15%) u zdroje podle § 36 ZDP (zdaňuje jich plátce daně a neuvádí se v daňovém přiznání) - např. podíly na zisku z obchodní korporace, úroky z držby cenných papírů,
2. příjmy, které poplatník zahrne do základu daně v daňovém přiznání (kde tvoří DZD podle § 8 ZDP) - např. úroky z vkladů na účtech, které jsou podle podmínek banky určeny k podnikání, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček.

Praktický příklad

Fyzická osoba vlastní 2 bankovní účty, na které byly připsány úroky následujícím způsobem:

a) na sporožirový účet byly připsány úroky ve výši 1 700 Kč,

b) na podnikatelský účet byly připsány úroky ve výši 2 000 Kč.

Řešení příkladu

a) úroky na sporožirovém účtu se zdaňují srážkou u zdroje, nebudou se uvádět v daňovém přiznání → srážková daň je ve výši 255 Kč, poplatník obdrží na účet 1 445 Kč,

b) úroky z podnikatelského účtu budou tvořit DZD podle § 8 ZDP a budou se uvádět v daňovém přiznání ve výši 2 000 Kč.

Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP)

Tento druh příjmu plyne z jakéhokoliv nájmu nemovitých věcí nebo bytů, také z nájmu movitých věcí kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

DZD (§ 9 ZDP) = příjmy - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

Při výpočtu DZD může vzniknout daňová ztráta, což znamená, že výše výdajů převýší hodnotu příjmů. Tato ztráta vzniká pouze u příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu a můžeme ji odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, za které byla tato ztráta vyměřena (§ 34 odst. 1 ZDP).

Poplatník má 2 možnosti pro uplatnění výdajů:

1. výdaje ve skutečné výši – např. na základě faktur, pokladních dokladů, avšak samotné důkazní břemeno nese poplatník (výdej lze uplatnit, pokud je vynaložen v souvislosti s nájmem),
2. výdaje procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje) - 30% z dosažených příjmů (max. 300 000 Kč) dle § 9 odst. 4 ZDP

Pro poplatníka jsou výhodnější právě ty výdaje, které jsou vyšší, protože mu zajistí nižší daňovou povinnost. Musí být dodržena zásada, která říká, že v jednom zdaňovacím období, poplatník nemůže u jednoho druhu příjmu kombinovat skutečné výdaje s paušálními výdaji.

Praktický příklad

Fyzická osoba vlastní nemovitost, kterou pravidelně pronajímá studentům. Nájemné, které náleží této FO za zdaňovací období roku 2018 je ve výši 132 000 Kč. Skutečné výdaje, které souvisejí s pronájmem nemovitosti činí 32 000 Kč. Která možnost uplatnění výdajů bude výhodnější? Jaký bude DZD z nájmu?

Řešení příkladu

a) výdaje ve skutečné výši = DZD = P - V = 132 000 Kč - 32 000 Kč = 100 000 Kč

b) výdaje procentem z příjmů = DZD = P – V = 132 000 Kč - 39 600 Kč = 92 400 Kč (výhodnější varianta pro poplatníka)

Poznámka: příjmy z nájmu jsou zdaňovány podle § 9 ZDP pouze v tom případě, že se nejedná o příjmy zdaňované v rámci samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo v rámci ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Ostatní příjmy (§ 10 ZDP)

Tento druh příjmu tvoří tzv. zbytkové příjmy, které jsme nezařadili do § 6 - § 9 ZDP. Nelze je považovat za hlavní zdroj příjmů poplatníka. Jedná se o příjmy:

• z příležitostných činností, na které nemá poplatník živnostenské oprávnění a nejsou zaměstnáním (např. když poplatník jednorázově prodá vlastní úrodu ze zahrady) → poplatník si může uplatnit pouze skutečné výdaje,
• z příležitostného nájmu movitých věcí, kde se sleduje hledisko soustavnosti → poplatník si může uplatnit pouze skutečné výdaje,
• ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství → pouze při těchto příjmech poplatník může uplatňovat skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů,
• z převodu věci dle § 10 odst. 1 písm. b), c), v), w),
• z převodu účasti na společnostech § 10 odst. 1 písm. c).

Pokud je součet uvedených příjmů za zdaňovací období nižší než 30 000 Kč, jsou tyto příjmy osvobozeny od daně podle § 10 odst. 3 ZDP a ani se neuvádějí v daňovém přiznání. Pokud ale přesáhnou hranici 30 000 Kč, jsou zdanění v plné výši. Zdanění ostatních příjmů vychází opět z 2 režimů zdanění, které byly popsány při příjmech z nájmu (§ 9 ZDP):

1. příjmy jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně u zdroje,
2. příjmy, které poplatník zahrne do základu daně v daňovém přiznání.

DZD (§ 10 ZDP) = příjmy – výdaje na dosažení příjmů (na rozdíl od § 9, výdaje v tomto případě neslouží k zajištění a udržení příjmů)

DZD se nezapočítává do výpočtu záloh na daň (§ 38 a ZDP) v následujícím zálohovém období. Zároveň u těchto příjmů není možné vykázat daňovou ztrátu, pokud jsou výdaje vyšší, než příjem k rozdílu se nepřihlíží a základ daně bude ve výši 0 Kč.

Praktický příklad

Fyzická osoba vlastní automobil, který příležitostně pronajme na 14 dní svému sousedovi. Nájemné za automobil, které obdrží je ve výši 12 000 Kč. Kromě toho poplatník nabyl příjmy z nepodnikatelské zemědělské výroby ve výši 19 000 Kč (v létě prodával úrodu ze zahrady). Skutečné výdaje jsou u obou příjmů nulové. Jaký bude DZD podle § 10 ZDP?

Řešení příkladu

Součet všech uvedených příjmů činí 31 000 Kč, což znamená, že příjmy přesáhly hranici 30 000 Kč pro osvobození od daně a budou zdaněny v plné výši 31 000 Kč. DZD se stanoví následujícím způsobem:

a) pronájem automobilu: DZD = P - V = 12 000 Kč - 0 Kč = 12 000 Kč (poplatník si může uplatnit pouze skutečné výdaje, které jsou nulové)

b) zemědělská výroba: DZD = P - V = 19 000 Kč - 15 200 Kč = 3 800 Kč (poplatník si v tomto případě může uplatnit buď skutečné nebo paušální výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů → paušální výdaje jsou pro něj výhodnější)

DZD podle § 10 ZDP představuje 15 800 Kč.

Poznámka: Pokud by součet příležitostných příjmů nepřevýšil hranici 30 000 Kč, příjmy by byly osvobozeny od daně a poplatník by je ani nemusel uvádět ve svém daňovém přiznání. Zároveň, pokud by fyzická osoba pronajímala automobil dlouhodobě, jednalo by se o příjmy z nájmu podle § 9 ZDP.

Daňová povinnost fyzické osoby

Výpočet daně z příjmu fyzických osob vychází ze základu daně. Do základu daně zahrneme ty příjmy, které jsou předmětem daně podle § 6 až § 10 ZDP.

ZD = (DZD_§6 + DZD_§7 + DZD_§8 + DZD_§9 + DZD_§10)

Základ daně následně můžeme snížit o odečitatelné položky dle § 34 ZDP, a o nezdanitelné částky základu daně dle § 15 ZDP. Snížený základ daně zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů a určíme si výšku daně prostřednictvím 15% sazby daně. U některých poplatníků se tato daň ještě navýší o solidárně zvýšení daně, týká se pouze příjmů ze závislé a samostatné činnosti, pokud jsou roční příjmy > 1 438 992 Kč (platí pro rok 2018), 1 569 552 Kč (platí pro rok 2019). Vypočtená daň se následně snižuje o slevy na dani a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Získáme daňovou povinnost poplatníka, kterou navýšíme o vyplacené daňové bonusy a od které odečteme zaplacené zálohy, čímž nám vznikne přeplatek nebo nedoplatek na dani.

Vypočítaná daňová povinnost je považována za poslední známou daňovou povinnost (PZDP), ze které vycházíme při stanovení výše a periodicity záloh, které najdeme v § 38a ZDP. Zálohy určíme následujícím způsobem:

• PZDP < 30 000 Kč → zálohy na daň se neplatí,
• PZDP > 30 000 Kč, ale < 150 000 Kč → pololetní zálohy na daň ve výši 40 % PZDP,
• PZDP > 150 000 Kč → čtvrtletní zálohy na daň ve výši 25 % PZDP.

Zálohy se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru (§ 146 odst. 2 daňového řádu).