Jak na souhrnné hlášení? 1.díl: teoretický pohled

Povinnost podávat souhrnné hlášení upravuje § 102 zákona o dani z přidané hodnoty. Smyslem souhrnného hlášení je zachytit pohyb zboží a služeb v rámci Evropské unie. Souhrnné hlášení podává plátce nebo identifikovaná osoba, a to vždycky v elektronické podobě. Souhrnné hlášení se podává pouze, pokud plátce nebo identifikovaná osoba uskuteční plnění, které se v souhrnném hlášení vykazuje. Nulové souhrnné hlášení se nepodává.

Kdy podává souhrnné hlášení plátce daně

Plátce daně podává souhrnné hlášení, pokud uskuteční:

a) dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě – kód druhu plnění 0,

b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu – kód druhu plnění 1,

c) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu – kód druhu plnění 2, nebo

d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby – kód druhu plnění 3.

V souhrnném hlášení se vykazuje dodání zboží do jiného členského státu, které je skutečně dopraveno do jiného členského státu a dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě.

V souhrnném hlášení se dále vykazují služby poskytnuté osobě registrované k dani v jiném členském státě. Zároveň se musí jednat o služby podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Jiné služby se v souhrnném hlášení nevykazují. Jde například o situaci, kdy je služba poskytnuta osobě povinné k dani, ale neregistrované v jiném členském státě (jde o osobu povinnou k dani, které se zatím nezaregistrovala k dani tzv. neplátce). Dalším příkladem služby, která je poskytnuta osobě registrované v jiném členském státě a v souhrnném hlášení se nevykazuje, je např. služba spojená s nemovitou věcí, která se nachází v jiném členském státě. V tomto případě jde o službu podle § 10. Tyto dva důvody pro podání souhrnného hlášení se v praxi vyskytují nejčastěji.

Zbylé dva důvody, tj. přemístění obchodního majetku a třístranný obchod, se vyskytují méně častěji.

Lhůty pro podání souhrnného hlášení

Pokud plátce uskutečňuje pouze poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, podává souhrnné hlášení spolu s přiznáním k DPH, tj. měsíčně nebo čtvrtletně. Ve všech ostatních případech má plátce povinnost podat souhrnné hlášení do 25. dne následujícího měsíce. A to i v případě, že jde o čtvrtletního plátce, ať už fyzickou, nebo právnickou osobu.

Příklad: Fyzická osoba – čtvrtletní plátce uskutečnil v lednu 2018 poskytnutí služby do jiného členského státu podle § 9 odst. 1 osobě registrované k dani, v únoru 2018 uskutečnil výše uvedenou službu a dále dodání zboží do jiného členského státu, v březnu 2018 uskutečnil pouze dodání zboží do jiného členského státu. Jak bude podávat souhrnné hlášení? Přiznání k DPH a kontrolní hlášení podává za celé první čtvrtletní do 25. 4. 2018. Za leden 2018 by nemusel podávat souhrnné hlášení a plnění by vykázal v souhrnném hlášení za první čtvrtletí 2018, které by podal do 25. 4. 2018. Ale vzhledem k tomu, že v únoru 2018 uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu, tak musí podat měsíční souhrnné hlášení za únor do 25. 3. 2018. Zároveň musí do 25. 2. 2018 podat souhrnné hlášení za leden 2018. Následně bude plátce až do konce roku 2018 podávat měsíční souhrnné hlášení.

Souhrnné hlášení identifikované osoby

Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení pouze z důvodu poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 (kód druhu plnění 3). Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení do 25. dne následujícího měsíce po měsíci, v němž se služba uskutečnila.

Obsah souhrnného hlášení

Elektronický tiskopis souhrnného hlášení najdeme na daňovém portálu www.daneelektronicky.cz . Záhlaví souhrnného hlášení je obdobné jako u běžného přiznání k dani z přidané hodnoty. Vysvětlíme si význam jednotlivých položek v části označené jako řádky souhrnného hlášení.

Sloupec označený Storno řádek používáme pouze v následném souhrnném hlášení, pokud opravujeme chybné údaje (bližší informace v části Následné souhrnné hlášení). Ve sloupci Kód země uvedeme oficiální kód státu EU příjemce plnění, tj. příjemce služby nebo pořizovatele zboží. Jedná se o první část EU DIČ odběratele. Zbylou část DIČ odběratele uvedeme ve sloupci DIČ pořizovatele (pouze číselná část). Kód plnění specifikuje konkrétní druh poskytovaného plnění.

Kód plnění

• 0 – dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 13 odst. 1 a 2 zákona),
• 1 – přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu (§ 13 odst. 6 zákona),
• 2 – dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17 zákona), tento kód vyplňuje pouze prostřední osoba,
• 3 – poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státu (§ 9 odst. 1 zákona), pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

Ve sloupci počet plnění se uvádí počet jednotlivých plnění (tj. počet uskutečněných zdanitelných plnění, resp. počet vystavených daňových dokladů) v daném období pro daného odběratele. Ve sloupci Celková hodnota plnění v Kč uvedeme hodnotu poskytnutých plnění danému odběrateli přepočtenou do korun. Pro přepočet se použije kurz dle § 4 odst. 5, tj. kurz ke dni uskutečnění zdanitelného plnění vyhlášený Českou národní bankou nebo zveřejněný Evropskou centrální bankou.

Následné souhrnné hlášení

Pokud plátce nebo identifikovaná osoba zjistí, že v řádném souhrnném hlášení udělal/a chybu, musí podat následné souhrnné hlášení. Následné souhrnné hlášení se podává do 15 dnů od zjištění chyby. V následném hlášení se uvádí pouze údaje, u nichž dochází ke změně. Pokud řádek v řádném souhrnném hlášení chyběl, uvede se v následném souhrnném hlášení. Pokud byl údaj v řádném souhrnném hlášení uveden chybně, nejprve se provede storno chybného řádku. A poté se uvede nový řádek se správným údajem.

Článek napsala: Zuzana Bartůšková, daňová poradkyně

Chcete vědět o účetnictví a daních víc?
Pusťte si záznam z nahrávky kurzu Daňové novinky 2017/2018