Identifikovaná osoba v příkladech z praxe

§ 6g až § 6l Zákona o DPH upravuje kdy se osoba povinná k dani neplátce DPH stává identifikovanou osobou. Pojďme si jednotlivé případy rozebrat na příkladech z praxe.

Pořízení zboží - § 6g

“Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží.”

Identifikovanou osobou se stává jak osoba povinná k dani neplátce, tak právnická osoba nepovinná k dani (např. právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání tzv. “nezisková organizace”), pokud pořídí zboží z jiného členského státu.

§ 16 Zákona o DPH upřesňuje co se považuje za pořízení zboží z jiného členského státu:

“(1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, která není osvobozenou osobou, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto jiného členského státu do členského státu od něj odlišného

a) osobou, která uskutečňuje dodání zboží,

b) pořizovatelem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu, nebo

c) zmocněnou třetí osobou.

(2) Za pořízení zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona nepovažuje

• a) dodání zboží s instalací nebo montáží,
• b) dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
• c) zasílání zboží,
• d) přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7,
• e) nabytí vratného obalu za úplatu.”

Za pořízení zboží se považuje dodání zboží, které bylo dopraveno z jiného státu a to od osoby registrované k dani tj. od osoby, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy - viz § 4 odst. 1 písm. f). Tzn. od plátce DPH nebo identifikované osoby s platným DIČ pro intrakomunitární obchody. Platnost DIČ lze ověřit prostřednictvím systému VIES - http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs

Za pořízení zboží se nepovažuje dodání zboží od osvobozené osoby dle § 4 odst. 1 písm. n) tj. neplátce z jiného státu EU:

“n) osvobozenou osobou osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.”

§ 2a upravuje vynětí z předmětu daně v předmětu daně při pořízení zboží:

“(2) Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud

a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a

b) pořízení zboží je uskutečněno

1. osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,
2. osvobozenou osobou, která není plátcem,
3. osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
4. osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo
5. právnickou osobou nepovinnou k dani.”

Příklad 1: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH zabývající se výrobou reklamních předmětů pořizuje z Německa propisky, které slouží k potištění reklamními nápisy. Za rok 2016 pořídil postupně reklamní propisky celkem za 300.000 Kč. Pan Novák se nestává identifikovanou osobou a nemá povinnost odvádět DPH, jelikož nepřekročil limit pořízení zboží 326.000 Kč za rok.

Příklad 2: Kromě propisek z Německa za 300.000 Kč pořídil pan Novák ještě trička k potištění od osoby registrované k dani v Belgii za 50.000 Kč a hrnečky k potištění od osoby neregistrované k dani resp. osvobozené osoby ze Slovenska (slovenský neplátce) za 100.000 Kč.

V okamžiku kdy došlo k pořízení zboží za více než 326.000 Kč se pan Novák stal identifikovanou osobou. Má povinnost odvést DPH z pořízení zboží. Nemůže ale uplatnit nárok na odpočet, protože není plátce DPH. Fakticky tak opravdu DPH zaplatí finančnímu úřadu.

Pokud by pan Novák pořizoval pouze propisky z Německa za 300.000 Kč a hrnečky od osvobozené osoby ze Slovenska za 100.000 Kč, nestal by se identifikovanou osobou, protože dodání zboží z EU od osoby osvobozené (neplátce z jiného státu EU - viz § 4 odst. 1 písm n)) se nepovažuje za pořízení zboží z EU.

Příklad 3: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH zabývající se výrobou reklamních předmětů pořídí z Německa od osoby registrované k DPH v Německu tiskařský stroj na potiskávání reklamních triček za 350.000 Kč. Stroj je dopraven do ČR. Instalaci stroje si provede sám kupující tj. Firma s.r.o.

Jedná se o pořízení zboží z EU nad 326.000 Kč. Pan Novák se stává identifikovanou osobou z důvodu pořízení zboží. V daném případě se nejedná o dodání zboží s instalací a montáží, protože instalaci neposkytuje dodavatel zboží (viz § 4 odst. 4 písm. i)).

Příklad 4: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH zabývající se výrobou reklamních předmětů pořídí z Německa od osoby registrované k DPH v Německu tiskařský stroj na potiskávání reklamních triček za 300.000 Kč. Stroj je dopraven do ČR. Instalaci stroje provede německý dodavatel.

Jelikož instalaci stroje zajišťuje dodavatel, jedná se o dodání zboží s instalací nebo montáží. Nejedná se o pořízení zboží. Pan Novák se nestává identifikovanou osobou dle § 6g. Ale stává se identifikovanou osobou dle § 6h dodání zboží s instalací nebo montáží od osoby neusazené v tuzemsku. V tomto případě není dán žádný limit, takže se pan Novák stává identifikovanou osobou, i když hodnota zboží je nižší než 326.000 Kč.

Příklad 5:  Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH dováží z Číny propisky k potištění za 500.000 Kč ročně.

Dovozem zboží ze třetí země (mimo EU) se pan Novák nestává identifikovanou osobou ani plátcem DPH. DPH z dovozu vybere celní úřad při proclení zboží.

Příklad 6: Základní škola pořídí z Německa od osoby registrované k dani v Německu dataprojektor vč. promítacího plátna a dalšího příslušenství za 350.000 Kč.

Základní škola je považována za právnickou osobu nepovinnou k dani. Stává se identifikovanou osobou z důvodu pořízení zboží nad 326.000 Kč a má povinnost odvést DPH.

Přijetí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi - § 6h

“Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o

• a) poskytnutí služby,
• b) dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
• c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi.”

Osoba povinná k dani, neplátce se stane identifikovanou osobou přijme-li službu, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi od osoby neusazené v tuzemsku. Za osobu neusazenou v tuzemsku se dle § 4 odst. 1 písm. m) považuje osoba povinná k dani (tedy i neplátce), který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu tj. má sídlo v EU nebo ve třetí zemi:

“m) osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která

1. nemá sídlo v tuzemsku,
2. uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a
3. v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní,”

Za dodání zboží s instalací nebo montáží se považuje dodání zboží, kdy dodavatel je smluvně zavázán provést nebo zajistit třetí osobou instalaci nebo montáž dodávaného zboží. Za dodání zboží s instalací nebo montáží se nepovažuje situace, když si zboží instaluje nebo montuje odběratel sám - viz § 4 odst. 4 písm. i):

“i) dodáním zboží s instalací nebo montáží dodání zboží spojené s instalací nebo montáží osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou,”

Identifikovaná osoba má povinnost přiznat daň ke dni přijetí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi. Nemá právo na odpočet, takže fakticky zaplatí DPH.

Příklad 1:  Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH přijal marketingovou konzultaci od slovenské osoby registrované k dani na Slovensku. Osobní konzultace proběhla na Slovensku.

Jedná se o službu podle základního pravidla dle § 9 odst. 1. Služba má místo plnění v sídle příjemce služby - osoby povinné k dani. Bez ohledu na to kde je skutečně poskytnuta. Tzn. místo plnění bude v tuzemsku - podle sídla pana Nováka. Pan Novák přijal službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Ke dni přijetí služby se stává osobou identifikovanou k dani a má povinnost odvést DPH.

Příklad 2: Slovenský zedník osoba povinná neregistrovaná k dani (slovenský neplátce) opraví panu Novákovi fyzické osobě neplátci DPH fasádu na jeho nemovitosti, kterou má zahrnutou v obchodním majetku a používá jí ke své podnikatelské činnosti.

Pan Novák přijal službu vztahující se k nemovité věci, která má podle § 10 místo plnění tam kde se nachází nemovitost tj. v tuzemsku.  Pan Novák přijal službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Ke dni přijetí služby se stává osobou identifikovanou k dani a má povinnost odvést DPH. A to bez ohledu na to, že byla poskytnuta neplátcem, ale byla poskytnuta osobou povinnou k dani.

Příklad 3: Ukrajinská firma osoba povinná neregistrovaná k dani dodá panu Novákovi nový tiskařský stroj. Ze smlouvy je dodavatel zavázán stroj nainstalovat v ČR, což také udělá.

Pan Novák přijal dodání zboží s instalací nebo montáží od osoby neusazené v tuzemsku. Ke dni přijetí služby se stává osobou identifikovanou k dani a má povinnost odvést DPH. A to bez ohledu na to, že byla poskytnuta neplátcem, ale byla poskytnuta osobou povinnou k dani.

Příklad 4: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH si platí reklamu na Facebooku a reklamu na Googlu každá za 100 Kč měsíčně. Reklama slouží k propagaci jím poskytovaných služeb - potisk reklamních předmětů. Platby si společnosti strhávají automaticky z jeho soukromé karty. Náklady na reklamu si pan Novák neuplatňuje jako daňový výdaj pro účely daně z příjmů.

Společnosti Facebooku a Google jsou obě osoby registrované k dani v Irsku. Pan Novák přijal službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Ke dni přijetí služby se stává osobou identifikovanou k dani a má povinnost odvést DPH. A to bez ohledu na částku. Pro účely DPH není podstatné jakou formou a z jakých prostředků je reklama placená ani zda jsou uplatňovány výdaje pro účely daně z příjmů. Podstatné je, zda přijímané služby slouží osobě povinné k dani k její ekonomické činnosti. Jelikož Pan Novák používá reklamu k propagaci svých služeb, jedná se o použití pro ekonomickou činnost.

Příklad 5: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH nabízí své výrobky - trička s potiskem na americké prodejním portále. Prodává své výrobky do třetí země osobám. Americkému portálu osobě povinné k dani platí provizi za poskytnuté služby zprostředkování prodeje. Dále nabízí své výrobky na slovenském prodejním portále, prodává je na Slovensko osobám nepovinným k dani (občanům). Slovenskému portálu platí provizi za poskytnuté služby zprostředkování prodeje.

Samotným vývozem zboží do třetí země ani dodáním zboží do EU osobám nepovinným k dani se nestává identifikovanou osobou v tuzemsku. Při dodání zboží do EU osobám nepovinným k dani je třeba sledovat limit pro zasílání zboží a případnou registraci ve státě zasílání. Více informací v článku Zasílání zboží do EU z pohledu DPH .

Pan Novák přijímá služby od osob neusazených v tuzemsku tj. jak od amerického tak slovenského portálu přijímá službu zprostředkování prodeje. Místo plnění u těchto služeb je dle § 9 odst. 1 v sídle příjemce služby tj. v tuzemsku. Z důvodu přijetí těchto služeb se stává identifikovanou osobou.

Poskytnutí služby do EU - § 6i

“Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.”

Osoba povinná k dani neplátce DPH se stane identifikovanou osobou, pokud poskytne službu osobě povinné k dani s místem plnění v jiném členském státu EU dle § 9 odst. 1:

“(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Za tuto provozovnu se považuje organizační složka této osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.”

Na rozdíl od předchozího ustanovení se povinnost registrace identifikované osoby netýká poskytnutí služby s místem plnění ve třetí zemi. Povinnost registrace identifikované osoby se týká výhradně služeb s místem plnění dle § 9 odst. 1. Tzn. dojede-li k poskytnutí služby s místem plnění dle § 10 - § 10i identifikovanou osobou v tuzemsku se nestává. Může však vzniknout povinnost registrace v jiném státě a to dle daňových pravidel státu kde je místo plnění.

V případě služeb dle § 9 odst. 1 s místem plnění v jiném státě EU je povinnost odvést daň přenesena na příjemce služby (odběratele). Tuzemský poskytovatel služby DPH neplatí. Pouze poskytnutí služby vykáže v přiznání k DPH a v souhrnném hlášení. Souhrnné hlášení je povinnost podat elektronicky.

Příklad 1: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH na svých webových stránkách umožňuje zveřejňovat reklamu prostřednictvím služby Google AdSense. Za to dostává od společnosti Google platbu za zveřejňování reklamy.

Společnost Google má sídlo v Irsku. Jedná se o poskytování reklamní služby osobě povinné k dani v jiném členském státě. Pan Novák se stává identifikovanou osobou. Poskytnuté reklamní služby vykáže v přiznání k DPH a v souhrnném hlášení. Povinnost platit DPH mu nevznikla.

Příklad 2: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH poskytuje služby marketingového poradenství společnosti ABC s.r.o. - osobě povinné neregistrované k dani se sídlem na Slovensku (slovenský neplátce).

Pan Novák poskytuje službu dle § 9 odst. 1 s místem plnění v jiném členském státě osobě povinné k dani z jiného členského státu. Pan Novák se stává identifikovanou osobou ke dni poskytnutí služby. A to i když společnost ABC s.r.o. je neplátce DPH - jde o osobou povinnou k dani. Pan Novák uvede poskytnutí služby v přiznání k DPH. Povinnost platit DPH mu nevznikla. Souhrnné hlášení nemůže podat, protože osoba neregistrovaná k dani nemá DIČ, která by bylo možné uvést v souhrnném hlášení.

Příklad 3: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH poskytuje služby marketingového poradenství společnosti Company Comp. osobě povinné k dani se sídlem v USA.

Pan Novák poskytuje službu podle § 9 odst. 1 osobě povinné k dani. Místo plnění je v třetí zemi. Pan Novák s v ČR nestává identifikovanou osobou.

Příklad 4: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH poskytuje zednické práce na nemovité věci na Slovensku osobě registrované k dani na Slovensku (slovenskému plátci). Nemovitou věc používá slovenský plátce ke své ekonomické činnosti.

Dle § 10 je u služby vztahující se k nemovité věci místo plnění tam kde se nachází nemovitost tj. v tomto případě na Slovensku. Pan Novák sice poskytuje službu s místem plnění v jiném členském státě osobě povinné k dani z jiného členského státu. Nejedná se, ale o službu podle § 9 odst. 1, tudíž se nestává v ČR identifikovanou osobou. Pan Novák by si měl ověřit, zda mu nevznikají nějaké daňové povinnosti na Slovensku.

Dobrovolná registrace identifikované osoby - § 6k a § 6l

Všechny výše uvedené důvody vedou k povinné registraci identifikované osoby a to v okamžiku kdy došlo k některé z vyjmenovaných situací. Zákon o DPH umožňuje i dobrovolnou registraci identifikované osoby před tím než dojde k některé z výše uvedených situací - viz § 6k a § 6l:

Ҥ 6k

Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, které budou v tuzemsku pořizovat zboží z jiného členského státu podle § 2b, jsou identifikovanými osobami ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým jsou tyto osoby registrovány.

§ 6l

Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována, pokud

a) od osoby neusazené v tuzemsku bude přijímat zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o

1. poskytnutí služby,
2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi, nebo

b) bude poskytovat službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.”

Příklad 1:Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH chce objednat reklamní službu od osoby registrované k dani v Německu (německý plátce). Dodavatel mu však nechce poskytnout službu dokud mu pan Novák neposkytne platné DIČ pro intrakomunitární plnění.

Pan Novák oznámí své rozhodnutí stát se dobrovolně identifikovanou osobou dle §6l správci daně, který mu přidělí platné DIČ pro intrakomunitární plnění. Toto DIČ pan Novák sdělí německému dodavateli, aby mohlo dojít k poskytnutí služby.

Příklad 2: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH chce poskytnout službu marketingového poradenství osobě registrované k dani na Slovensku (slovenskému plátci). Odběratel nechce službu realizovat dříve než bude mít pan Novák přidělené platné DIČ pro obchodování mezi členskými státy.

Pan Novák oznámí své rozhodnutí stát se dobrovolně identifikovanou osobou dle §6l správci daně, který mu přidělí platné DIČ pro intrakomunitární plnění. Toto DIČ pan Novák sdělí slovenskému odběrateli, aby mohlo dojít k poskytnutí služby.

V současnosti boužel v praxi velmi často dochází i situaci, kdy správci daně komplikují dobrovolnou registraci identifikované osoby. A to i přes fakt, že identifikovaná osoba nemá nikdy nárok na odpočet a proto nehrozí jakékoliv zneužití odpočtů DPH. V této situaci lze doporučit jako východisko volit spíše povinnou registraci např. pořízením reklamy na Googlu či Facebooku za malou částku než se snažit uspět s dobrovolnou registrací.

Poskytování vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa - § 6j

“Osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.”

Toto ustanovení řeší situaci, kdy osoba povinná k dani neplátce DPH poskytuje telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani podle § 10i s místem plnění v jiném členském státě.

“(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o

a) telekomunikační službu,

b) službu rozhlasového a televizního vysílání, nebo

c) elektronicky poskytovanou službu.

(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí

a) telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím,

b) službou rozhlasového a televizního vysílání služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností,

c) elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména

1. hostitelství internetových stránek,
2. poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace,
3. poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází,
4. poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo
5. poskytnutí služby výuky na dálku.”

Při poskytnutí těchto služeb osobě nepovinné k dani v jiném členském státě, vznikne poskytovateli služby povinnost se registrovat v jiném státě a to ve státě příjemce služby. V tomto státě také musí odvést DPH a to i když je v tuzemsku neplátcem DPH. Pro zjednodušení došlo k zavedení zvláštního režimu jednoho správního místa neboli mini one stop shop (MOSS). Tento režim umožňuje odvést DPH do jednotlivých členských států prostřednictvím jediného finančního úřadu. V ČR vykonává funkci MOSS Finanční úřad pro Jihomoravský kraj a to pro celou ČR. Aby bylo možné se registrovat do systému MOSS, musí být osoba povinná k dani registrována v ČR alespoň jako identifikovaná osoba. Proto je jí umožněna dobrovolná registrace dle § 6j.

Příklad: Pan Novák fyzická osoba neplátce DPH napsal e-book, který prodává osobám nepovinným k dani (občanům) na Slovensku, v Polsku a v Německu.

Jelikož se jedná o elektronicky poskytovanou službu osobám nepovinným k dani musí pan Novák odvést na Slovensku slovenskou DPH, v Polsku polskou a v Německu německou. Aby se nemusel registrovat ve všech těchto státech a ve všech podávat přiznání zvlášť, rozhodne se vyřešit své daňové povinnosti v jiných státech přes systém MOSS v ČR. Požádá proto o dobrovolnou registraci identifikované osoby dle § 6j a poté co mu správce daně přidělí DIČ identifikované osoby se zaregistruje do MOSS a podá přiznání v režimu MOSS.

Článek napsala: Zuzana Bartůšková, daňová poradkyně

Chcete vědět o účetnictví a daních víc?
Navštivte kurz autorky http://www.ucetnictvibezstarosti.eu/kurzy/