Dotaz - jak je to se zdaněním u předčasného výběru příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění - dodrženo 60 měs., ne 60 let zaměstnance. Zůstávají poukázané příspěvky zaměstnavatele jeho daňovým nákladem? Dodaní něco zaměstnanec?
Benefity: příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění
Benefit. Slovo, které upoutá pozornost uchazeče o pracovní místo ve Vaší firmě, slovo, které potěší stávajícího pracovníka a možnost, jak zvýšit daňové náklady pro zaměstnavatele. Mnohdy výhodnější řešení pro obě strany oproti navýšení mzdy. Musí být však splněny podmínky stanovené zákonem, aby byl spokojený jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel a mohl si své náklady uplatnit při snižování daňového základu. Článek „Benefit – příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění“ bude prvním v sérii článků o benefitech, kterou jsme pro Vás připravili.
Při splnění veškerých podmínek se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zahrnuje do nákladů daňových pro zaměstnavatele a do příjmů, které nepodléhají zdanění a povinnému odvodu pojistného pro zaměstnance. Poskytování takového příspěvku od zaměstnavatele svým zaměstnancům je proto velice rozšířené. Musí být však splněny určité podmínky na obou stranách, aby byl příspěvek výhodný pro obě strany. V roce 2015 došlo ke změně u příspěvku zaměstnavatele poskytovaného na soukromé životní pojištění. Zákon zpřísnil podmínku pro uplatnění osvobození od daně pro zaměstnance. Více se dočtete v následujícím článku.
Podmínky a povinnosti stanovují a upravují zákony:
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele: Pro zaměstnavatele se jedná vždy o daňově účinný náklad. Finanční limit není stanoven. Účtuje se na účet 527Účet 527 - Zákonné sociální náklady (Nákladový - daňový) .
Daňové zvýhodnění pro zaměstnance: Příjem, který nepodléhá zdanění podle §6 odst. 9 písm. p), ZDP do limitu 30 tis. Kč za kalendářní rok pro oba druhy pojištění.
Důležitá informace pro účetní: Pro jednotlivé zaměstnance je vhodné vést přehlednou analytickou evidenci o platbách zaměstnavatele na příspěvky penzijního připojištění a soukromého životního pojištění. Tato evidence by Vás měla upozornit na skutečnost, pokud by příspěvky zaměstnavatele překročily 30 tis. za kalendářní rok pro jednoho zaměstnance.
Jak postupovat v případě, že zaměstnavatel se rozhodne být štědrý a tento limit příspěvku překročí?
Podle evidence příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zjistíte, že v daném měsíci nastane překročení příspěvku od zaměstnavatele nad limit 30 tis. Kč za kalendářní rok. V tomtéž měsíci, kdy k tomuto překročení dojde, zvýšíte zaměstnanci mzdový daňový základ o hodnotu překročené částky. Tím pádem se z této částky odvede záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti a zároveň se navýší vyměřovací základ pro odvod pojistného a odvede se z ní pojistné.
Důležitá informace pro zaměstnance: Jestliže jako zaměstnanec změníte zaměstnavatele v průběhu kalendářního roku nebo máte v kalendářním roce více souběžných zaměstnavatelů, každý z nich Vám může přispět částkou 30 tis., aniž by příjem zaměstnance navýšil na daňovém základu a vyměřovacím základu pro pojistné. Pokud by vám jeden zaměstnavatel vyplatil za kalendářní rok více jak 30 tis. Kč na příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, pak z této převyšující částky zaplatíte zálohu na daň ze závislé činnosti a odvedete pojistné. Např. Vám zaměstnavatel přispěje 40 tis. Kč za kalendářní rok. Pak z 10 tis. Kč odvedete zálohu na daň ze závislé činnosti a zaplatíte pojistné.
Důležitá informace pro zaměstnavatele: Pro poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění musíte mít od zaměstnance jako podklad pro výplatu tyto podklady.
Penzijní připojištění – Smlouva musí být uzavřena podle Zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Příspěvek na soukromé životní pojištění – Zde je důležité, aby smlouva byla uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou. Jestliže by smlouvu uzavřel zaměstnavatel s pojišťovnou, pak by se takového případu úlevy netýkaly. Zaměstnanec si soukromého životního pojištění může sjednat u pojišťovny, která je oprávněná k provozování pojišťovací činnosti na území ČR nebo lze pojistnou smlouvu uzavřít i s pojišťovnou usazenou na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru. Hlavně musí být ve smlouvě sjednána podmínka výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let).
Důležitá informace pro zaměstnavatele i zaměstnance: Rok 2015, a to konkrétně ihned od ledna, přinesl zpřísnění do oblasti příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance.
Podle §6 odst. 9 písm. p), ZDP osvobození od daně u příspěvku na soukromé životní pojištění zaniká, pokud podle pojistné smlouvy může zaměstnanec prostředky z pojištění včetně platby poskytnuté zaměstnavatelem vybírat, aniž by došlo k zániku pojištění, před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem , ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění.
Jestliže by zaměstnanec ukončil smlouvu nebo vybral peníze ze soukromého životního pojištění dříve než je v podmínkách smluv (po 60 kalendářních měsících a v roce dosažení 60-ti let), pak by pro zaměstnance zaniklo osvobození od daně a to na celkovou částku, která byla zaměstnanci v uplynulých letech vyplacena zaměstnavatele. V takovém případě by do svého daňového přiznání musel tuto finanční sumu uvést jako zvláštní příjem.
V příštím díle našeho seriálu benefitů se můžete těšit na informace k možnostem poskytnutého stravování zaměstnancům a finanční a daňové dopady jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Článek bude také obsahovat srovnávací příklad navýšené mzdy o finanční hodnotu a o shodné navýšení v hodnotě stravenek.