Porovnání principu zdanění příjmů: zaměstnanec vs. OSVČ
Daň z příjmů, která je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb. patří mezi přímé daně, což znamená, že poplatník platí daň na úkor svého příjmu. Navzdory lineární 15% sazbě daně z příjmu fyzických osob dochází k nerovnoměrnému zdanění příjmů mezi závislou a samostatnou činností. Tento článek je z tohoto důvodu zaměřen na podrobnou komparaci daňové povinnosti stanovené ze základu daně, který je rozdílné konstruován v případě zaměstnance a OSVČ.
Závislá činnost
Příjmy zaměstnance jsou součástí DZD ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Poplatníkem daně z příjmu ze závislé činnosti je zaměstnanec a plátcem této daně je zaměstnavatel. Zaměstnavatel odvádí za svého zaměstnance daň formou zálohy na daň. Zaměstnanec následně může požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Charakteristickým znakem základu daně v České republice je, že hrubá mzda zaměstnance je navýšená o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Toto zvýšení je označováno jako superhrubá mzda, která představuje celkový náklad zaměstnavatele za práci zaměstnance. Reálna daňová zátěž se tím pádem zvyšuje z původní 15 % sazby daně na 20,1 % sazbu daně (1,34 x 15 %).
Na následujícím příkladu je znázorněn výpočet daňové zálohy u zaměstnance, který podepsal prohlášení poplatníka. Hrubá měsíční mzda tohoto zaměstnance je ve výši 33 000 Kč, zaměstnanec je svobodný, bez dětí.
Výpočet zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti |
|
hrubá měsíční mzda zaměstnance |
33 000 Kč |
SP hrazené zaměstnavatelem (25 %) |
33 000 Kč x 0,25 = 8 250 Kč |
ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %) |
33 000 Kč x 0,09 = 2 970 Kč |
ZD před zaokrouhlením |
33 000 Kč x 1,34 = 44 220 Kč |
ZD po zaokrouhlení (↑ 100 Kč) |
44 300 Kč |
15 % daň ze superhrubé mzdy |
0,15 x 44 300 Kč = 6 645 Kč |
slevy na dani (na poplatníka) |
2 070 Kč |
záloha na daň |
4 575 Kč |
daňová zátěž |
6 645 Kč/33 000 Kč = 20,1 % |
Zaměstnanec si v tomto případě uplatní pouze základní slevu na poplatníka. Pokud by poplatník nepodepsal prohlášení k dani, nemohl by si uplatňovat slevy na dani ani daňové zvýhodnění na dítě. Čistá mzda poplatníka je ve výši 24 795 Kč (na výpočet čisté mzdy 2018 je možné použít naší mzdovou kalkulačku: https://www.uctovani.net/vypocet-ciste-mzdy-kalkulacka.php).
Příjmy ze samostatné činnosti
Příjmy OSVČ jsou součástí DZD z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Charakteristickým znakem základu daně je, že příjmy jsou sníženy o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Z daňového hlediska OSVČ preferují co nejvyšší výdaje. Poplatníci mají na výběr z následujících 2 možností uplatnění daňových výdajů:
- skutečné výdaje,
- výdaje vypočtené procentem z dosažených příjmů (tzv. paušální výdaje).
Výše paušálních výdajů |
Strop paušálních výdajů |
80 % |
800 000 Kč |
60 % |
600 000 Kč |
40 % |
400 000 Kč |
30 % |
300 000 Kč |
Paušální výdaje, uvedené v § 7 odst. 7 ZDP představují pro OSVČ jednodušší způsob uplatňování výdajů. Nicméně novela zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu přinesla změny týkající se maximálního limitu jednotlivých paušálních výdajů. Výdaje je možné aplikovat z jakékoliv výšky příjmů, avšak musí být zachovány maximálně stropy paušálních výdajů. Výše limitu paušálních výdajů se určí z 1 mil. Kč (dříve se strop určil z 2 mil. Kč). Poplatník si nyní může bez omezení uplatňovat slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (dříve, pokud využíval paušální výdaje na více než polovinu svého celkového základu daně, nemohl uplatňovat slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti).
Praktická komparace závislé a samostatné činnosti
Hrubá měsíční mzda poplatníka je opět ve výši 33 000 Kč, poplatník podepsal daňové prohlášení, je svobodný a bez dětí. Poplatník (OSVČ) uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Výpočet vychází z následujících dílčích základů daně:
- DZD podle § 6 ZDP= příjmy + ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %) + SP hrazené zaměstnavatelem (25 %)
- DZD podle § 7 ZDP = příjmy – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů
|
Zaměstnanec |
OSVČ |
hrubá měsíční mzda |
33 000 Kč |
33 000 Kč |
hrubá roční mzda |
396 000 Kč |
396 000 Kč |
superhrubá mzda |
396 000 Kč x 1,34 = 530 640 Kč |
x |
paušální výdaje (40 %) |
x |
158 400 Kč |
základ daně |
530 640 Kč |
237 600 Kč |
základ daně po zaokrouhlení (↓ 100 Kč) |
530 600 Kč |
237 600 Kč |
daň (15 %) |
0,15 x 530 600 Kč = 79 590 Kč |
0,15 x 237 600 Kč = 35 640 Kč |
slevy na dani |
24 840 Kč |
24 840 Kč |
daň po slevách |
54 750 Kč |
10 800 Kč |
daňová zátěž |
79 590 Kč/396 000 Kč = 20,1 % |
35 640 Kč/237 600 Kč = 15 % |
Zaměstnanec si od daňové povinnosti ve výši 54 750 Kč odečte výšku zálohy na daň (4 575 Kč x 12 měsíců = 54 900 Kč, čímž mu vznikne přeplatek na dani ve výši 150 Kč). Daňová povinnost zaměstnance do státního rozpočtu je výrazně vyšší než daň, kterou odvede OSVČ.
Jaké další změny můžeme očekávat od roku 2019?
Daně z příjmů podléhají častým legislativním změnám, a právě účinky těchto změn mají dopad na chování jednotlivých ekonomických subjektů. Vysoké zdanění práce může vést ke snížení nabídky práce, což by mohlo ovlivnit ekonomický růst dané země.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony s sebou přináší zrušení konceptu superhrubé mzdy, daň by se počítala z hrubé mzdy zaměstnance. Zároveň by se zrušila lineární 15% sazba daně, i solidárně zvýšení daně a zavedlo by se progresivně zdanění příjmů v podobě 2 sazeb: 19% a 23%. Vyšší sazba daně by byla OSVČ vykompenzována tím, že by si mohli základ daně snížit o ¾ odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
|
Zaměstnanec |
OSVČ |
hrubá měsíční mzda |
33 000 Kč |
33 000 Kč |
hrubá roční mzda |
396 000 Kč |
396 000 Kč |
paušální výdaje (40 %) |
x |
158 400 Kč |
základ daně po zaokrouhlení |
396 000 Kč |
237 600 Kč |
daň (19 %) |
0,19 x 396 000 Kč = 75 240 Kč |
0,19 x 237 600 Kč = 45 144 Kč |
slevy na dani |
24 840 Kč |
24 840 Kč |
daň po slevách |
50 400 Kč |
20 304 Kč |
daňová zátěž |
75 240 Kč/396 000 Kč = 19 % |
45 144 Kč/237 600 Kč = 19 % |
OSVČ by si navíc mohly snížit základ daně o 3/4 odvedeného pojistného, protože pojistné bude bráno jako daňově uznatelný výdaj nad rámec paušálních výdajů.